Druhy medu
Včely při přelétávání z květu na květ nasávají sosákem sladkou šťávu, kterou nazýváme nektar. Včely také sbírají na stromech medovici a jiné sladké šťávy obsažené v rostlinných orgánech. Jícnem a hltanem proniká nektar do medného váčku, kde je včela obohatí látkami vlastního těla. Aby včela naplnila medný váček velikosti špendlíkové hlavičky musí navštívit až 1000 květů, a na cca 20g medu musí obletět cca 50 000 květů. Teď už tedy určitě rozumíte co je to být pilný jako včela. Přitom včela žije ve snůškovém období cca 6 týdnů. Takzvané "zimní včely" (žijí od září do dubna) jsou dlouhověké protože nemusejí "pracovat". Matka se dožívá věku až 4let, ale je zpravidla včelařem po dvou letech vyměněna.
Květový med
Pochází především z nektarů květů. Je lehce stravitelný, obsahují větší množství pylu. Stáčí se převážně z jarních snůšek. Známe především jednodruhové květové medy, jako je med řepkový, slunečnicový, akátový a samozřejmě směs květových medů včetně medů z ovocných stromů. Květové medy jsou většinou světlé barvy a rychleji krystalizují vyjma medu akátového.
Smíšený med
Pochází ze snůšky nektarového a medovicového původu bez výrazné převahy jednoho druhu. Jsou to především medy z malin a ostružin, z lípy, z později kvetoucích bylin a květin, z lesních bylin a medovice. Mají často výraznou a lahodnou chuť, jsou tmavší až tmavé barvy, krystalizují pomaleji. Pro jedinečnou chuť dávají milovníci medu těmto druhům jasnou přednost.
Medovicový med (lesní)
Pochází z hmyzem přefiltrované mízy listnatých a jehličnatých stromů. Obsahuje větší množství minerálních látek a stopových prvků a látek baktericidní povahy. Vzniká převážně v letních snůškách, má zpravidla ostřejší chuť a výrazné aroma. Krystalizuje velmi pomalu, je tmavé barvy.
Plástečkový med
Je zavíčkovaný a uložený med v panenské plástvy a takto prodávaný. Je to med, který nebyl nikterak zpracováván, vytočen včelařem a uchovává si přírodní energii neporušenou zpracováním.
Krystalizace medu
Krystalizace medu a jeho rozehřátí – často se vyskytují otázky na pravost medu, obvykle v souvislosti s krystalizací. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem hroznového cukru – glukózy a je známkou kvality medu. Proto medy lipové, řepkové, z jeteliny, medovicové a smíšené po určitě době krystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším obsahem fruktózy – cukru ovocného – nekrystalizuje. Med, který nám již zkrystalizoval, ponoříme ve sklenici do teplé vodní lázně, jejíž teplota nesmí přesáhnout 45 C.
Pastovaný med
Přirozenou vlastností našich medů, především medů nektarových, je rychlá krystalizace. Aby se zamezilo zkrystalizování medu využíváme moderní a k medu šetrnou metodu pastování. Pokud se během krystalizace medem pomalu míchá, vzniknou v něm pouze jemné krystalky, které si uchovávají krémovitou konzistenci medu po dlouhou dobu. Pastový med je ideální pomazánkou na pečivo, neboť nestéká a přitom zůstává vždy měkký a vláčný. Obsahuje jemné aroma z nektaru širokého spektra kvetoucích rostlin. Pastový med je přírodní květový med, v němž zůstávají neporušeny všechny biologicky aktivní látky jako jsou enzymy, vitamíny, bílkoviny a minerální látky.
Aby byly zachovány přirozené vlastnosti medu, je nutné jej uchovávat v temnu a při teplotě do 25 st.C. Zkrystalizovaný med můžeme opatrně rozehřát ve vodní lázni do teploty 45 st.C. Nikdy nepoužíváme mikrovlnou troubu !!! Krystalizace medu je přirozená vlastnost medů s vyšším obsahem hroznového cukru - glukózy a je známkou vality medu.
Zahřátím medu nad 50 st.C lze sice jeho krystalizaci oddálit, ale dochází ke zničení enzymů a biologická hodnota klesá.
Při nákupu medu bychom měli upřednostňovat tuzemské medy před zahraničními (Čína, Ukrajina, Maďarsko atd.), u kterých je sice lákavá cena, ale kvalita je znatelně horší (možnost obsahu léčiv).