Med je příjemná potravina, ideální pro denní zdravou výživu. Už od pradávna měli lidé med jako potravinu i jako pochoutku. Ve staré české kuchyni se med používal hlavně jako sladidlo, k výrobě medoviny a do různých druhů pečiva, do perníků a hlavně jako lék. Možnosti použití medu v domácnosti i dnes jsou mnohostranné. Používá se k ochucení salátových marinád, sladkých jídel a nápojů, při pečení a vaření. Výborné na příklad chutnají pečeně, které se před dokončením pečení potřou olejem s medem a okoření pepřem a solí. S medem se pečou známé perníky, vánoční perníčky, ale i koláče a různé drobné pečivo.
Kvalitní včelí med obsahuje 15 až 18% vody, cukr hroznový a ovocný, glukóza 30 až 35%, fruktóza 35 až 40%, kromě těchto dvou cukrů může být v medu obsažena i sacharóza. Z necukerných látek jsou obsaženy v medu organické kyseliny jako jablečná, vinná a citrónová. V medu jsou obsaženy i bílkoviny z pylových zrn, minerální látky, pryskyřičnaté látky a silice. V neposlední řadě med obsahuje i vitaminy řady B a vitamin C.
V lidovém léčitelství se odjakživa užívalo medu při zánětech horních cest dýchacích, ať už jako sladidla bylinných čajů, nebo samotného s máslem a rozdrcenou cibulí. Med se doporučuje i při onemocnění jater, zánětu žlučníku a doporučuje se využívat i proti nespavosti. Med obsahuje ve stopových minerálech vstřebatelné železo a měď a hodí se k léčení dětských anemií a neurasthenických projevů dětí i ke slazení kojenecké potravy. Med zlepšuje krevní oběh a prokrvení věnčitých cév, vylepšuje svalovou činnost., podporuje činnost jater, jeho antisklerotický účinek zpomaluje stárnutí. Med je vhodný při léčení žloutenky, přecitlivělých nervů, při pálení žáhy a při zácpě. Protože med obsahuje enzymy podporující trávení, je částečně prostředkem proti otylosti.
Různé druhy českého včelího medu jsou prakticky stejně hodnotné.
Květové medy mají většinou světlejší barvu. Jsou snadno stravitelné díky vyššímu obsahu glukózy a fruktózy, a tím vhodné jako vysoce hodnotný doplněk výživy dětí, těhotných žen, rekonvalescentů a sportovců.
Lesní medy jsou zpravidla tmavší, což způsobují rostlinná barviva obsažená v míze dřevin. V porovnání s květovými medy obsahují větší množství minerálních látek a stopových prvků. Květové medy krystalizují zpravidla dříve než medy lesní. Je to způsobeno většinou vyšším obsahem glukózy. Lesní med má vyšší obsah fruktózy a dextrinů, pro zůstává delší dobu v tekutém stavu.
Smíšený med je směsí určitého podílu medů nektarových – květových a medů medovicových – lesních. Proto obsahuje přírodní látky z nektárií na příklad léčivých rostlin, tak i cenné minerální látky a stopové prvky z lesních medů. Smíšený med má výhody květového i medovicového medu. Je velice hodnotný, u nás značně rozšířený i oblíbený.
Pastovaný med je přírodní zpravidla květový případně smíšený med, speciálně upravený do pastové konzistence řízenou krystalizací. Je zpracováván pouze mechanicky, bez zahřívání a jakýchkoliv přísad. Proto je to plnohodnotný přírodní včelí med, který si uchovává všechny cenné látky a v průběhu skladování se již nemění a dále nekrystalizuje. Má světlou bělavou až nažloutlou barvu a výbornou lahodnou chuť. Snadno se roztírá ale neteče, proto je vhodný zvláště pro děti.
Krystalizace medu však v žádném případě nesnižuje a neporušuje jeho kvalitu, zkrystalizovaný med si uchovává všechny své cenné vlastnosti. Je možné ho zahřívat v otevřené sklenici ve vodní lázni opatrně do 45 stupňů Celsia. Pozor však na přehřátí medu nad 50 stupňů Celsia, tím by se zničily některé hodnotné látky, jejichž ztráta by měla negativní vliv na kvalitu medu.
Při uskladňování medu je nutné dodržovat určitá pravidla. Skladujeme ho výhradně v uzavřeném skleněném nebo keramickém obalu v suché tmavé místnosti, při teplotě kolem 15 stupňů Celsia a relativní vzdušné vlhkosti 60%. Negativně působí přímé sluneční paprsky.
Celý tento článek vás chtěl v krátkosti dovést k názoru, že je vhodné konzumovat pravý včelí med. Pokud vám toto doporučuji, musí existovat i jiná možnost konzumovat i jiný než pravý včelí med. Pomineme li potraviny a pochutiny se stejným názvem, jako pampeliškový med, nebo lesní med získaný loužením smrkových výhonků, zbývá část tak zvaných medů v prodejních sítích našich obchodů a supermarketů.
Musím konstatovat, že existuje i tak zvané falšování medu, tedy falšování pravého včelího medu.
Falšování medu není ani tak záležitostí drobných včelařů. Těm v provozování “falšovací” činnosti zpravidla brání stavovská čest, protože kvalitní med a tím i stálý okruh jeho odběratelů jsou nejlepší vizitkou každého včelaře. Falšování medu se stává spíše záležitostí některých středních a velkých výkupců, zpracovatelů a obchodníků s medem. Porušování autenticity čistého medu je prováděno ve většině případů přídavkem příbuzných sacharidických (cukerných) materiálů, které velmi málo ovlivňují jeho původní senzorické vlastnosti. K tomuto účelu se používají převážně sirupy vyráběné kyselou hydrolýzou nebo enzymatickým štěpením kukuřičného, pšeničného či bramborového škrobu a sacharidy. Méně časté jsou případy falšování medu přímou sacharózou řepného nebo třtinového původu.
Med v naší obchodní síti je málokdy označen jako pravý včelí med. Chci tímto povídáním upozornit, že jediná záruka jak získat pravý včelí med je koupí přímo od včelaře.
V současné době probíhá velký tlak na dovoz levných včelích medů z Číny a ostatních východních regionů. Objevují se i falšované medy dovážené ze zahraničí, vyráběné synteticky výše popsaným způsobem. Ty se chemicky od pravých medů mnoho neliší avšak postrádají veškeré vlastnosti léčivých účinků medů pravých. Slouží nejvýše jako umělá sladidla a jejich karcinogenní účinky nebyly dosud prokázány. Sice neléčí, ale doufám že neškodí.
Pokud máte možnost, kupujte med přímo od včelaře!